Jsou české projekční kanceláře a realizační či výrobní společnosti na BIM připraveny? Vidíte nějaký rozdíl mezi veřejným a soukromým sektorem?

Myslím, že dnes je na trhu už velké množství projektových a architektonických kanceláří, které dokáží s BIM technologií pracovat na vysoké úrovni. Čili v přípravě problém příliš nevidím, ačkoliv je jasné, že potrvá ještě několik let, než na danou technologii přejde obor jako celek. U realizačních firem vidíme první vlaštovky, kde se BIM technologie používá pro simulaci výstavby, tvorbu podkladů pro výkazy výměr, podkladů pro přípravu stavby a podobně. Testují se i nové technologie jako je rozšířená či virtuální realita, které mají pomoci simulovat, nebo zobrazovat konstrukce a prvky, které ještě nebyly postaveny. Velkým přínosem je poté využívání CDE (Common Data Environment), což je prostředí umožňující bezpečné sdílení informací napříč celým týmem zapojeným do stavební zakázky. 

Zatímco soukromý sektor (alespoň tedy ty firmy, se kterými spolupracujeme) má již poměrně dost zkušeností s BIM a z počátečního 3D modelování dokáže postupně čerpat další benefity vyplývající z práce s BIM daty, státní sektor zatím hledá možnosti, které tato technologie poskytuje a může v budoucnu poskytovat a snaží se jich využívat hlavně v projektových fázích s přesahem do následného facility managementu, kde BIM data v podobě modelu skutečného provedení stavby slouží jako nejkomplexnější možný datový podklad.

Hodně lidí si pod pojmem BIM představí různé věci, mohl byste jmenovat nějaké perličky, se kterými jste se setkal u Vašich zákazníků z pohledu vnímání BIMu? 

To, co všechno je BIM, o tom se „přou“ i lidé v odborných kruzích. Nejběžnějším omylem je, že BIM je jeden konkrétní software. Druhým běžným omylem je, že BIM je 3D model. Nic z toho však není příliš vtipné. Asi nejvtipnější konstatování, které vzešlo z dřívějších zadání BIM projektů (počátky BEP), bylo „chceme projekt v BIM“, a ještě lépe „BIM v plné palbě“. Dost často se pak na toto konto žertovalo s kilem BIMu a podobně. Ačkoliv cílem této otázky mělo být trochu téma odlehčit, nemohu než jen napsat, že tyto žerty na začátku pak končí rozčarováním na konci. Ale toto už máme naštěstí za sebou. 

Ve kterých oborech vidíte nejpomalejší zavádění metodiky BIM? Čím je to podle Vás způsobeno?

Jednoznačně nejpomaleji dochází k nasazení BIM v segmentu správy nemovitostí. Těch důvodů je hned několik. Zde jsou však dva nejzásadnější. První důvod je, že je správa nemovitostí bohužel vnímána většinou optikou „údržbář s hasákem, nebo uklízečka“, což investici do tohoto oboru odsouvá a to neprávem. Správný celkový management budovy dokáže jejímu majiteli ušetřit nemalé prostředky. Druhý hlavní důvod je, že reálných BIM projektů v provozu, kde jsou data zpracována tak, jak by se mělo, je zatím méně než šafránu. Z toho důvodu není ani zde, v České republice, ani v zahraničí solidní zkušenost, jak s touto technologií v průběhu provozování budovy pracovat. Jsem však velice rád, že se dnes objevují osvícení investoři, kteří se, poučeni z chyb na stávajících provozovaných stavbách, snaží vytěžit z informací z projektové a realizační fáze maximum.

Vaše společnost se zabývá implementací a poradenstvím v BIM již nějakou dobu, jaký je poměr žádostí o poradenství, když srovnáme veřejný a soukromý sektor? S čím chtějí většinou společnosti poradit jako první (software, nastavení workflow nebo procesů, apod.)?

Vzhledem k našemu primárnímu zaměření, což je implementace BIM řešení u projektových a architektonických ateliérů, je poptávka od soukromého sektoru směřována právě na tuto službu. Zakoupený BIM software sám o sobě nasazení BIM do společnosti nevyřeší. Je třeba zvýšit kvalifikaci osob v týmu, software nastavit, vybavit jej vhodnými knihovnami a případně nástroji, které zefektivňují práci v hlavní aplikaci. O poznání méně se setkáváme s požadavky ze strany investorů a realizačních firem, kde jen v ojedinělých případech nacházíme vůli se s novou technologií seznámit a čerpat z ní benefity. Ovšem i zde se poptávka zvyšuje vzhledem k většímu povědomí a zkušenostmi s BIM technologií na trhu.

U veřejného sektoru je situace odlišná a musím říct, že nad očekávání pozitivní. Ačkoliv zatím neexistuje žádný konkrétní právní rámec, kterého by se měl veřejný zadavatel držet v případě BIM projektu, je tu už poměrně velké množství pilotních projektů v sektoru veřejných zakázek, kde je technologie BIM požadována. Ať už se jedná o organizace spojené s výstavbou infrastruktury, nebo krajské úřady či města, je zde patrná vůle a potřeba získat větší kontrolu nad zadávaným a realizovaným projektem. Toto vnímáme jako velmi pozitivní krok státní správy.

Co je podle Vás BIM? Nebo lépe řečeno, jak ho definujete a co by měl přinést pozitivního do stavebnictví? 

BIM je proces nebo technologie, která umožňuje bezpečně a jasně sdílet informace o projektu ve všech jeho fázích. Tj. od počátečního návrhu studie až po provozování budovy do jejího zániku. Jádrem technologie jsou pak data, která není nutné mít v jednom konkrétním modelu. Data distribuovaná v různých systémech však musí být vzájemně jednoznačně propojená a neduplikovaná (pokud duplikace není záměrná a je automaticky zpracovávána). Cílem je umožnit jednotlivým profesionálům, kteří s těmito daty mají pracovat, nahlížet na tato data svým specifickým způsobem a dle jejich kompetencí tato data udržovat. Díky tomuto systému pak není problém řešit varianty jednotlivých návrhů, získat podrobný podklad pro rozpočet, vyřešit dodávku materiálu na stavbu v určitém množství, vyřešit servisní zásah na stavbě, naprojektovat rekonstrukci a nebo adaptaci. A to bez nutnosti dohledávání informací a pasportizace, která zbytečně zvyšuje náklady.

V Česku se hodně řeší, že je zavedení BIM technologie a procesů do společnosti hodně nákladné? Jaký na to máte názor?

Každá změna něco stojí. Efektivitu změny je vždy nutné hodnotit poměrem náklad vs. přínos. A je již v zahraničí prokázáno a potvrzeno renomovanými společnostmi, že BIM technologie i přes nákladnější software a investici do lidí, má tento poměr velmi dobrý. Velice se těším na dobu, kdy investor bude lpět na co nejkvalitnější a nejdetailnější přípravě, aby jeho projekt byl efektivní nejen co do pořizovacích nákladů, ale co do nákladů provozních. Pak nebude mít problém zaplatit kvalitní tým lidí, který mu poskytne požadovanou službu i za cenu vyššího počátečního nákladu.

Jak vnímáte připravenost státní správy na vládou schválenou Koncepci zavedení metody BIM v ČR od roku 2022? 

Vláda, potažmo ministerstva a jim podřízené organizace, kterých se tato problematika týká, již činí kroky směrem k zavedení technologie BIM. Tento proces je, vzhledem k návaznostem na celý systém, určitě komplikovaný. Proto nemohu hodnotit rychlost, s jakou jsou realizovány jednotlivé kroky, ale přál bych si, aby byla vyšší.